Testování požárních hlásičů a požárních detektorů

Po namontování je vhodné požární hlásiče a detektory otestovat. Tento test je vhodné opakovat nejméně jednou za 6 měsíců. Předejdete tak nefunkčnosti požárního hlásiče ve chvíli, kdy jej bude třeba k upozornění na vznikající požár.

Test požárního hlásiče lze provést několika způsoby. Nejběžněji se test provádí lokálně testovacím tlačítkem. U některých typů požárních hlásičů a zvláště u požárních detektorů je však nutné test provést pomocí aerosolu nebo kouře.

Test testovacím tlačítkem

Většina požárních hlásičů disponuje testovacím tlačítkem. Při podržení či stisknutí tohoto tlačítka požární hlásič vydá zvukový signál jako potvrzení správné funkčnosti. Pokud se jedná o požární detektor zapojený do požárního systému, nemusí se tento typ testu přenést na centrální jednotku (záleží na typu detektoru). K testu je potom potřeba využít jiné metody.

Test požárním aerosolem

K testování kouřových požárních hlásičů a detektorů se vyrábí testovací aerosolový sprej. (Nepoužívejte nikdy s jinými než kouřovými požárními hlásiči, mohlo by dojít ke zničení detektoru) Tento sprej navodí detektoru iluzi kouře. Ve chvíli, kdy aerosol pronikne do detekční komory (cca 5s), začne detektor reagovat. Požární hlásiče jsou konstruovány na valivý kouř u stropu. Při testu je nutno stříknout aerosol do štěrbiny mezi stropem a detektorem. Stříknutí aerosolu přímo na přední stranu požárního hlásiče většinou nevyvolá požární poplach.

Test cigaretovým dýmem

V domácích podmínkách lze využít k testu kouřového požárního hlásiče cigaretový dým. Pokud fouknete větší množství cigaretového dýmu do štěrbiny mezi stropem a detektorem, vyvoláte tak požární poplach. Reakce na pronikající kouř do vnitřností požárního hlásiče bývá cca 10 sekund. Při tomto testu je nutné dávat pozor na silný zvuk sirény, který by mohl poškodit sluch.

Test plynového požárního hlásiče

Plynové požární hlásiče lze testovat vpuštěním plynu do detektoru například z plynového zapalovače. Po několika sekundách dojde k proniknutí plynu k vnitřnímu detektoru a spuštění poplachu. Je vhodné dbát zvýšené pozornosti, protože pracujete s hořlavým plynem. Při jeho vznícení by mohlo dojít k újmě na zdraví.

Test hlásiče oxidu uhelnatého

Hlásiče oxidu uhelnatého mají vestavěný testovací mechnismus ovládaný většinou tlačítkem na přední straně. Stiskem tlačítka se provede kontrola detekčního prvku uvnitř hlásiče. Testování hlásiče oxidu uhelnatého přímo plynem CO se nedoporučuje, jeklikož s každým testem dochází ke snížení citlivosti hlásiče a zkrácení jeho životnosti. Navíc oxid uhelnatý je silně jedovatý plyn bez barvy a zápachu. Mohlo by tak dojít při neodborné manipulaci k otravě. Upozorňujeme, že hlásič oxidu uhelnatého CO nereaguje na oxid uhličitý CO2. Viz bližší informace o tomto typu hlásiče a vzniku oxidu uhelnatého.

Informace